Ahoj, jmenuji se Petr Juřík a když mi Milan řekl, že dělá rozhovory se zajímavými lidmi a oslovil mě, vůbec jsem nevěděl, jak reagovat. Myslím si totiž, že ničím zajímavý nejsem, ale rád pár vět napíšu, protože se mi libí Milanův zápal pro tento náš společný koníček.

 

Jak dlouho rybaříš, kdo tě k tomu přivedl a jaké byly tvé začátky?

Rybařím od útlého mladí. Už jako prcek jsem jezdil s taťkou a je to on, kdo mě přivedl k rybařině. Hlavně k myšlence chyť a pusť. Dodnes rád vzpomínám, jak jsem hltal videokazetu od Carp Team Jizera. Pamatuji si, jak doma vyráběl první boilies, olůvka a podobné věci. Poté jsem na nějakou dobu ryby nechytal já, ani taťka a asi v roce 2012 jsem se k rybařině vrátil a o chvilku později sem přivedl taťku zpět k tomuto koníčku zase já. Rybařina mě zase pohltila, ale zavedla mě úplně jiným směrem a začal jsem tomu věnovat všechen svůj volný čas.

 

Tvůj oblíbený způsob lovu?

Na 99 % je to kaprařina, protože nic jiného mě tak neoslovilo. Občas si zajdu zavláčet, ale to je opravdu jen párkrát do roka. V zimě mě baví lov na dírkách, to je fajn. O sumcařinu nebo feeder se zajímám pouze teoreticky. Tento druh rybaření jde mimo mě.

 

Máš nějaký úlovek, který se ti vryl do paměti?

Těch úlovků je mraky pamatuji si myslím skoro každou rybu a když ne, libí se mi, že se člověk podívá na fotku té ryby a hned se mu vryje do paměti co a jak se odehrávalo a různé okolnosti. Proto se snažím každou rybu si zdokumentovat co nejlépe to jde. Ale kdybych měl něco vypíchnout, určitě to je ryba z řeky Moravy, když jsem ji šel pouštět, řekl jsem, že určitě spadnu do vody a ani jsem to nedořekl a už jsem se díval kaprovi z oči do oči pod vodou.

Dala či vzala ti rybařina něco v osobním životě?

Dala mi určitě hodně nových známých a také dobrých kamarádů. Spoustu zajímavých vzpomínek a zážitků. A co mi vzala? Určitě spoustu času a také peněz, protože tento koníček není nejlevnější a je časově náročný. Od srdce ale můžu říct, že jsem toho nikdy nelitoval a kdybych nechtěl, nedělal bych to.

 

Chytáš raději na řece, rybníku ne na velkém jezeře, popřípadě tvůj oblíbený revír?

Bohužel nebo bohudík mi za barákem neteče Labe, ani nemam žádnou pískovnu, takže za kaprařinou jezdím i stovky kilometrů. To mi ale vůbec nevadí. Když můžu, vyberu si řeku, protože mě okouzlilo to, jak je každý den a každou hodinu jiná. Hlavně má to kouzlo, jak člověk vůbec netuší, co mu zabere za rybu. Rád jezdím i na nějaké staré zapadlé slepé rameno a taky spoustu času trávím také na novomlýnské nádrži. Ta mě očarovala. A rád si zajdu i na místní revír, ale rád trávím u vody delší čas. Když už jedu, tak alespoň přes noc nebo víkend.

 

Jaký je tvůj názor na českou rybářskou scénu? Změnil by jsi něco?

Změnil bych úplně všechno! Tohle je věc na samostatný rozhovor. Někteří lidé mě opravu vytáčí. Každý ať dělá, jak umí, ale ať to nikomu nevnucuje. Můj názor? Každý si hrabe svůj píseček a přijde mi, že úplně zaniká kouzlo rybařiny. Každý chce být hned někde v nějakém týmu, ale ještě nemá zaschlé razítko na paragonu od prutu a na rybářském lístku. Více bych se k tomu nechtěl vyjadřovat.

 

Jsi takový, že kupuješ skoro každou novinku co vyjde nebo jen to co potřebuješ?

Kdo mě zná ví, že jsem toho vystřídal opravdu spoustu, ale než najdu něco, co mi vyhovuje chvilku to trvá. První jsem měl teorii, že něco, co vypadá stejně je stejné, bohužel postupně jsem přisel na to, že to opravdu tak není. Ale ano, novinky mám rád a rád si vždy nějakou pořídím.

 

Rybaříš jen pro zábavu nebo máš nějaké sny či cíle čeho bys chtěl dosáhnout, popřípadě čeho si už dosáhl?

První jsem měl velké sny, ale ty časem opadly, když jsem začal postupně na různých akcích a závodech poznávat kaprařskou scénu. Teď už nemám k žádné firmě žádné závazky a myslím, že to tak i zůstane. Ale nikdy, neříkej nikdy. Mam stránku Carp Future a té se teď budu aspoň více věnovat a užívat si rybařiny jako takové.

 

Ví tvá manželka kolik peněz máš v rybařině?

Žádnou partnerku momentálně nemám. A myslím, že je to i dobře, protože jednou jsem si takto počítal kolik a za co jsem koupil. Po chvíli jsem skončil, protože to číslo bylo neuvěřitelné.

 

Poradíš nebo chceš vzkázat něco ostatním rybářům?

Hurá k vodě! Tím, že se bude sledovat na sociálních sítích, zda to bere a kde, jestli je špatné počasí, to rybu nikomu nechytne a člověk ti přichází o krásné zážitky a vzpomínky. A vzkázat? Starej se sám o sebe a hlavně po sobě uklízej.

Děkuji tobě i čtenářům za čas a brzy u vody.

Chtěl bych moc poděkovat Milanovi za oslovení. Rozhodně mě to potěšilo a snad se brzy někde potkáme. Také děkuji lidem, co dočetli tento rozhovor až do konce a snad jsem vás moc nenudil. S pozdravem Petr Juřík.