Ahoj všem rybářkám, rybářům a příznivcům ZeliFishing.

Vyrazili jsme na kaprové závody dvoučlenných týmů, s dobou lovu 48hodin.

Konkrétně na revír v Autokempu Brodský, známý také jako ,,Broďák".

Počítaly se čtyři nejtěžší ryby, s možností neomezeného přepisování vah. Na těchto závodech jsme byli už podruhé a tentokrát měla štěstí nakloněné na své straně Nikča. Při losování lovného místa si vylosovala místo číslo 16. Měli jsme radost, bylo to místo, na které jsme se chtěli dostat.

Cca hodina a půl na přípravu našeho místa do startu. Naše závodní taktika byla jednoduchá, co nejrychleji ulovit první čtyři bodované ryby, které se počítaly od minimální délky 60 cm. Mezi bodované ryby patřil kapr, amur a lín. Dalším úkolem byla selekce velikosti úlovků. Mezi povolenými nástrahami bylo boilies a pelety.

Vsadili jsme na námi osvědčenou kuličku „tuňák“ v dipu – 20mm, kterou jsme nastražili na dva pruty. Na zbylé dva pruty jsme se rozhodli pro kouli bez dipu, kterou jsme ořezali na cca 15mm. Všechny pruty byly doplněné o pva - s natural kukuřičnými paletami, které jsme ještě přelili boostrem s příchutí tuňáka.

Krmit paletami natural jsme se rozhodli kvůli jejich rychlosti rozpadu. A také kvůli zdejším pravidlům: 10 Kg krmení na celou dobu závodu, zákaz partiklu a krmení pouze z břehu.

To by bylo tak nějak k pravidlům, padl výstřel pro start závodu a šli jsme na věc. První prut jsem nahodil čistě intuitivně. Svůj druhý prut jsem poslal do místa, které jsem prohodil několika raketami směsi pelet a napůlených kuliček. Nikča prezentovala své montáže obdobným způsobem. Jeden prut do rozkrmené plochy a druhý, jak má ve zvyku, pod nohy podél rákosového břehu.

Po necelé hodině a půl jsem s údivem zaregistroval první zvuky hlásiče na prutu, který jsem nahodil do místa bez zakrmování. Záběr byl nejasný píp nahoru, píp dolů, jakoby tam visel cejn. Po několika minutách takového pípání mi došla trpělivost a zasekl jsem.

Sice v sousedním sektoru, ale dostal jsem do podběráku pěkného šupináče, s váhou 12,8 Kg.

 

Znamenalo to, že do našeho místa už začaly najíždět ryby... Tak s montáží zase rychle do vody, přikrmit a čekat na dalšího. Při čekání jsme se od rozhodčího dozvěděli, že máme první rybu závodu. S dobrým pocitem tedy čekáme dál a asi po dvou hodinách přišel další záběr. Tentokrát Nikča dostala do podložky krásného lysce, který nás překvapil svou stavbou těla. Byla to opravdu krásná ryba o váze 11,4 Kg. Tuňák fungoval, neměli jsme proto potřebu dělat jakékoliv změny, jedeme dál. Po setmění se Nikče rozjíždí konečně i druhý prut a v podložce se nachází šupináč, opět s pěknou váhou 10,76 Kg.

 

Štěstí se nás, zatím, drželo - v průběžných výsledcích jsme si až do půlnoci drželi prvenství. Ale bohužel čtvrtá bodovaná ryba ne a ne přijít. Následujících 24 hodin jsme byli téměř bez záběru... Zkusili jsme různé změny nástrah – sladké, masové, ovocné, kořeněné a jejich různé kombinace. Finálně jsme se rozhodli pro zvolení taktiky co prut – to jiná nástraha. Na jednom prutu jsem měl kombinaci aztécké vanilky s ovocnou popkou a na druhém příchuť Anchovy Red.

Nikča jela tuňáka v dipu a na druhém tuňáka s malou popkou squid. Další noc jsme se dočkali čtvrté bodované ryby o váze 6,42 Kg.

Naše cíle, umístit se do desátého místa, byly tak nějak mizivé, ale stále jsme byli ve hře. Před námi bylo ještě 12hodin závodu. Přes noc bylo několik dalších záběrů, které se nepodařilo bohužel proměnit. Zbývaly čtyři hodiny do ukončení závodu a mně se podařilo na Anchovy Red zdolat šupíka, s váhou 12,4 Kg. Byli jsme opět ve hře...

 

Bohužel se nám ale už žádná další ryba do podložky nepodívala...

Celkem bylo 25 týmů a my jsme skončili na, pro nás krásném, sedmém místě. Spokojeni jsme odjížděli domů.

Mnoho úspěchů u vody a příjemných chvil v přírodě přeje Peťan a Niky.